To až k ránu
bývá v duši čisto
jako když napadne první sníh
nalámané ticho
v ulicích slepec sbírá
schovává v dlaních malou něhu
slova rozdaná
do zasypaných břehů
dne
ranní oblohu
na prsty si navléká
...
to až k ránu
v ulicích slepý Kristus
chodí o holi
čeká
na člověka
Komentáře
moc pěkné, nedávno jsem rovněž napsal báseň o prvním sněhu
Děkuji :-) Sníh tam nehraje úplně tu primární roli, je to spíše o slepotě člověka, o naší slepotě. Díky a pěkný večer přeji!
ano...můj textík taky nebyl primárně o sněžení - sníh jenom vytvářel určité souřadnice mezi prostorem a časem
k tvé básni - přečetl jsem si ji ještě jednou - vlastně víckrát
a zdá se mi velmi dobrá
myslím - že má schopnost oslovit i čtenáře co poezii zrovna nečtou
stejně tak jako čtenáře tápajíci ve víře (což jsem vlastně i já)
Milý gogine, jsem moc ráda, že tě báseň oslovila a moc si vážím tvého komentáře. Přeji ti, ať nacházíš i nadále slova poetická, a v neposlední řadě onu správnou cestu, na které budeš moct být šťastný :-)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.