Odpoledne ke mně do kuchyně přišel můj muž, a zeptal se mě, jestli mi může pomoci s obědem.
Znám ho velmi dobře, přesto mě udivilo, s jakou samozřejmostí mi nabídl svou pomoc. Jak to pro něj bylo naprosto přirozené a normální, i když měl plné právo na odpočinek po celém dni v práci.
Stále mě učí. Nezištné a obětavé lásce.

Manželství je krásná cesta, navzdory všem překážkám. Má velký smysl! (i ty překážky)!
Jsem tolik vděčná za každý den vedle svého muže. 

V manželství bychom si měli neustále připomínat tato slova: "Přijímám tě za svého manžela/za svou manželku..." Pro mě jsou velmi potřeba. Potřeba k tomu, abych si uvědomila důležitost manželství a jeho poslání. Abych si dokázala uvědomovat lásku ke svému muži. Milovat druhého je totiž nádherné v celé jeho křehkosti, kráse i nedokonalosti.

A tak ti, Pane, ze srdce děkuji za naše tříleté manželství.
Že každodenně náš vztah proměňuješ a plníš jej až po okraj svou něhou a láskou. Že na nás nezapomínáš a dáváš nám sílu pro toto velké dobrodružství.

"Lásku neuhasí ani velké vody a řeky ji nezaplaví." (Pís 8:7)