Chvilky v dlani

Odpoledne ke mně do kuchyně přišel můj muž, a zeptal se mě, jestli mi může pomoci s obědem.Znám ho velmi dobře, přesto mě udivilo, s jakou samozřejmostí mi nabídl svou pomoc. Jak to pro něj bylo naprosto přirozené a normální, i když měl plné právo…

Připomínám si, že každý den můžu žít. Jinak. Naplno.Že můžu být plná Boha, lásky, milých okamžiků. Že moje bolest mě nemusí vlastnit. Že se nemusím rozbíjet o slova druhých.Že když mě zasáhne jejich hněv nebo závist, nebudu potopena. Že mě láska…

Dnes bych chtěla psát o jedné z mých důležitých rekapitulací života, o hledání a nacházení, o lásce a křehkých hlubinách... Často jsem hledala, v nekonečné Hloubce, v oraništi mých zítřků.Kolik se toho změnilo, kolik jsem toho musela v sobě překopat…

Ruku v ruce, cesty do kopců v těch našich milých Jeseníkách. Je podzim, sychravo, mlha... Nikdy jsme si nebyli blíž. A nikdy jsme nebyli blíž Bohu, jako právě v tichu hor. Obklopeni stromy, které doširoka otevíraly svou náruč a my jen zhluboka…

Je krásný uvědomovat si rozdílnost. Objevovat druhého člověka! Často nám lidé říkají, že jsme natolik odlišní, že spolu vůbec nemůžeme být, vždyť se k sobě nehodíme. Myslela jsem si to taky. Že právě ta rozdílnost mezi náma bude překážkou. Ale ona…