Slíbila jsem, že sem napíšu pár věcí, které za poslední dny byly pro mě velmi významné. Takže pěkně popořádku.

Zhruba před měsícem jsem dělala písemnou a praktickou maturitu, stres sice pracoval na plné obrátky, ale nakonec vše dobře dopadlo. Tedy pro mě dokonce velmi dobře, v takový dobrý výsledek jsem opravdu ani nedoufala.
Dalším, opravdu důležitým krokem v mém životě, bylo biřmování. Co mi to dalo? Změnilo se něco? Abyste věděli, nic závratného se nestalo a v podstatě život pokračuje dál, svým tempem a přijetí Ducha svatého na tom nic nemění:o) Ale přece jen něco... I když v ten den pršelo, i když jsem řešila nějaké věci, přesto jsem z toho měla dobrý pocit... takovou zvláštní radost v srdci. Ve víře a v tom křesťanském životě jsem se posunula zase o něco dále, dá se říct, že jsem Bohu zase o něco blíž. Všichni ve víře rosteme. S dalším novým poznáním, činem, čtením Písma svatého, v službě druhým. Také mohu za sebe říct, že se cítím určitým způsobem "silnější".. nebo vyrovnanější? Přijala jsem Ducha svatého a to pro mě znamená mnoho. Tímto také děkuji otci Janovi, který nás připravoval na biřmování i děckám za to, že jsme na ten rok vytvořili společenství lidí, kteří mají společný cíl, děkuji za společné chvíle na přípravách i mimo přípravy.
A dnes .... dnes proběhla velice těžká zkouška (alespoň pro mě). Včera na mě padl splín, který byl opravdu ošklivý, měla jsem hrozný stres (i dnes ráno). Dnes jsem vykonala ústní maturitu a to úspěšně! Mám to za sebou. Ale vím, že hlavním důvodem, proč jsem ji nakonec zvládla byla podpora mých blízkých, za což jim nesmírně děkuji a hlavně podpora od Boha. Zvládla jsem to jen díky Jeho pomoci. Bez ní bych se opravdu (zvláště dnes) neobešla.
Bůh mi dnes pomohl, a to strašně moc. A já zas musím podpořit ostatní, které maturita čeká zítra a ještě se stresují. Nabrala jsem zas spoustu nových sil, a tak tu sílu musím předat dál, aby to ti naši zatím neodmaturovaní, zvládli! Takže hodně štěstí. Všem maturantům.