Čas nám rychle utíká, prázdniny jsou v plném proudu. Zatím jsem navštívila festival Zahrada, kde vystoupila Bujabéza, Redl, Alibaba, Jarret, Blue effect (ti byli naprosto skvělí!) a hlavně Nohavica! Jeho koncert byl opravdu parádní. Amfiteatr byl naplněn kde kým. Sešlo se tam celkem přes deset tisíc lidí a to už je nějaký číslo. Když jsem se otočila dozadu a uviděla tu spoustu lidí, kteří seděli na kopci nebo stáli i nahoře u stromů a že se všichni přišli podívat na Nohavicu, tak to byl super pocit. Ale koncert byl ještě lepší, než jsem si myslela. Všichni lidi ochotně zpívali spolu s Nohavicou, někteří nadšenci tančili pod podiem a celý večer i noc vládla výborná atmosféra. Ukázalo se, že Jarek Nohavica umí velice dobře improvizovat :-D "Ještě nám to vazbííí...." :o) Zpíval svoje staré songy, ale i nové, dokázal všechny nadchnout, a tak na konci si ho všichni potleskem vyvolali znova a pak ještě jednou :o) Jako poslední písnička zazněla ukolébavka, kterou zazpíval bez nástrojů. Bylo to velice příjemné zakončení. Na Zahradu stoprocentně pojedu i příští rok!

Další skvělou akcí byl přepad na světlušky. V autě nás jelo šest (ale pšššt :o) ) a cestou jsme si zajeli na Náklo. Tam jsme si zaplavali, zahráli ve vodě hru a pak poseděli u čaje a kávy. To se zrovna začlo blýskat a následně spustil liják. Tož jsme nasedli do auta a konečně vyjeli - směr světluškovský tábor, netušíce, že nás čeká ještě velké noční dobrodružství. U Hanušovic jsme volali vedoucí, jestli vůbec máme jezdit, jelikož déšť neustával, a tak jestli světlušky v tomhle počasí vůbec vylezou ven :o) Vedoucí ovšem pravila, že ať určitě přijedeme, protože světlušky se přepadu nemůžou dočkat a každej den se modlí za to, aby ten přepad byl :o) A že prší? To vůbec nevadí, musí si zvykat! :-D.... No dobrá. Světlušky jsme trochu politovali :-D, ale vzhledem k velké časové rezervě, jsme vyjeli hledat hospodu nebo podnik podobného rázu. Hospodu jsme našli asi až na třetí pokus, protože nás ve většině případů vyhodili, že už mají zavřeno a někde jsme se dovnitř nedostali vůbec. Hospoda to byla vskutku zajímavá. Pochybná obsluha. A ještě ke všemu to byla zároveň i jakási herna, takže přístup až od 18 let! (3 lidi od nás 18 ještě neměli... ale co, dáme si něco k pití a pak zas půjdem. V nejhorším nás kdyžtak číšník vyhodí.) Ale nevyhodil. Spíš naopak. Říkám, velice pochybná obsluha... Já jsem si objednala kofolu, Krtek, Sára a Maruška ještě pod zákonem si řekli, že nebudou raděj riskovat a pokoušet osud a že si teda taky dají kofolu, Šipka si objednala pivo a Štěpán (mimochodem náš dočasný řidič :o) ) si dal taky pivo - malý, s tím, že pojedeme až za dvě hodiny a mezitím to stihne vyprchat :o). No budiž. Štěpán s sebou přines čokoládu Studentskou pečeť a suverénně ji rozbalil a položil na stůl. Obsluha nic nenamítala (řekla bych, že si toho ani nevšimla, jak byla krapet mimo :-D), a tak jsme začali hrát různorodé hry o čokoládu :o) Číšník se k nám chtěl párkrát přidat, ale naštěstí pak tohle nemilé rozhodnutí neučinil k velké úlevě nás všech. Když se blížila hodina našeho odjezdu na přepad, rychle jsme ještě vymýšleli taktiku, jak to vlastně všechno uskutečníme. Oddychli jsme si, když jsme vylezli z Laguny a zamířili k autu. Párkrát tu projeli policajti, ale jinak ani živáčka. A tak jsme se začali na silnici převlíkat do černýho oblečení, protože to je na přepad potřeba. Řádně převlečeni a nachystáni, jsme zalezli do auta, přibouchli dveře a chystali se konečně odjet. Přece jenom jsme pořád parkovali před onou Lagunou :-D V tom ale z jedné uličky vyjeli policajti, zastavili naproti nám a koukali se do našeho auta. To jsme trochu znervózněli. Štěpán teda vyšel z auta a jakože v kufru hledá žvýkačky :-D Ale policajti ne a ne odjet. Konečně po deseti minutách nepřetržitého zírání k nám do auta, zjistili, že s náma nic nebude, a tak se odporoučeli dál. Ale i nadále tu vládlo podezření, že na nás číhají někde v jedné z uliček. A tak jsme čekali, až Štěpánovi vyprchá to malý pivo, Krtka jsme mezitím poslali napřed, že ho pak při cestě někde vyzvedneme. Počkali jsme jen pár minut, jelikož jsme měli menší zpoždění, a tak se nastartovalo auto a my vyjeli. Sotva odbočíme za zatáčku, objeví se za náma policajti s blikajícíma světlama a ať prý zastavíme. A je to tady. To nedopadne dobře, říkali jsme si. Viděli, kolik nás je kolem auta, takže jim muselo dojít, že nás v autě jelo víc, jak pět lidí. Parkovali jsme u Laguny, a jestli zjistí, že někomu od nás nebylo ještě 18, tak to bude vcelku nemilé. A pak, Štěpán měl malý pivo, který ještě nemohlo vyprchat. To opravdu nedopadne dobře. Štěpán musel vytáhnout doklady. Ale dokud mu nedali dýchnout, tak je to v pohodě! Auto měl totiž v pořádku. Páni policajti byli velmi nepřívětiví a nekomunikativní. A Štěpán... víte, my jedeme na přepad. Policajt zarytě mlčí. Obchází auto s velkou baterkou a svítí dovnitř. My napjatě očekáváme svůj ortel. Policajt: kamže to jedete? Štěpán: Na přepad. Policajt: (velice nepřátelským tónem) Jak na přepad? Štěpán se pustil do vysvětlování. Nakonec došlo na nejhorší. Štěpán si musel jít dýchnout. Stál za autem, takže jsme neměli ponětí, jak na tom je. Ale jedno jsme věděli jistě. To je konec. Ale on to konec nebyl. Štěpán s úsměvem nasedl k nám do auta, policajti odjeli a to už k nám mířil i Krtek :o) A v tu chvíli na Štěpána dopadla hora otázek, jakže se mu vlastně podařilo z toho vyváznout? A on na to...Ten policajt se mě ptal, jestli jsem něco měl. A já mu řekl, že jo. Jedno malý pivo, ale že to už bylo dávno a určitě to vyprchalo. A policajt mi na to řek, že si to teda zkontroluje. Ale měl jsem štěstí, nic mi nezjistili. Taky jsem se ho ptal...vy jste na nás čekali, že jo? A on...no, vy jste vypadali tak podezřele :o)
A tak jsme šťastně a vesele pokračovali v naší cestě. Nakonec přepad proběhl ještě líp, než jsme čekali. Světlušky byly nadšený. A my spokojení. Za svítání jsme nasedli opět do auta a jeli nazpátek. Policajti už nás naštěstí ale nezastavili. Avšak z toho bylo jedno velké noční dobrodružství. I když byl hlavním bodem programu přepad, všichni vzpomínáme na cestu na přepad :-D A když jdu kolem těchto pánů s uniformama, musím se prostě smát. :o)