Cesty vlakem...
Mám je ráda. Kromě velkýho zpoždění, co má snad každej druhej vlak.
Mám je ráda... pro seznámení se s novýma lidma.
Povídaly jsme si. Jako bysme byly všechny dlouholeté kamarádky. Zvláštní, jak jsme se sešly a prožily pár chvil ve společném kupé. Smály jsme se. Pan průvodčí byl moc milý. Vystoupily jsme z vlaku, hledaly to správný nástupiště, aby stihla další vlak. My se pak vrátily a šly na tramvajovou zastávku. Řekly jsme si ´ahoj´ a odjela... Ale v ten okamžik jsme každá v té druhé našla spojenkyni pro tuhle cestu vlakem.


...


Ráda pozoruju ubíhající krajinu za oknem. Ptáci, co letěli tak nízko. Zajíci, co pokaždé poplašeně  vyběhli z křoví. Slunce na obloze se pohybovalo v rytmu mého srdce. Proplouvalo si za stromy. Tiše. Se smálo.

Děkuju za tyhle cesty...