Seděla jsem na schodech do kostela. 
Seděla a vnímala jen ticho kolem sebe.

To ticho...

Jak zvláštní mi to najednou připadalo.
Měla jsem zase jednou čas dovolit tichu, aby mě prostoupilo, povědělo mi o životě, nechalo mě o něm přemýšlet.
Jak je ticho vzácné!
Dává prostor našim myšlenkám, naší modlitbě.
Svět je hlučné místo. Tak moc hlučné, že častokrát překřičí i naše svědomí... A mnohdy si to bohužel ani už neuvědomujeme.

 

Pane, nauč mě vážit si ticha.
Prosím, dej, abych i přes veškerý hluk světa dokázala vnímat Tvou velikost a lásku.